Cuba ...

Nasel jsem denik. Ten clovek jej psal, kdyz byl priblizne ve veku co ja jsem dnes. V soucasnosti uci anglictinu v Yokohame.

Nasel jsem ho na Cube. To je tak vzdycky, ze kdyz clovek objevi neco, co neni v seznamu, chce tomu prijit na kloub. A pudni prostor vcetne seznamu veci v najemni smlouve nebyl ...
Znelo to tajemne a zakazane, protoze tam vedl jen jeden pristup a to otvorem s padacim vikem. Zamknutym. A jelikoz pod svicnem byva nejvetsi tma, zkusil jsem do zamku vlozit druhy klic ze svazku, ktery byl puvodne urcen do druhych vstupnich dveri.
A on fungoval! Nasel jsem tam veci! Od nadobi, kriketoveho vybaveni, videoprehravac, hi-fi, fotky z cest majitelu domu po celem svete (nejvice z Japonska) po stan, karimatky, knizky, esusy, cedecka, origami, lampy, baterku, bici soupravu a kdo vi co jeste.

Den jsem stravil prehrabovanim veci na pude. A ctenim toho deniku. Nenapisu, co v nem je. Zustane to jen mezi nami. Ale premyslim, ze napisu dopis do Japonska ...

Zakazany pudni prostor jsme pak pro tajemnost a netusene moznosti pojmenovali Cuba.